Deník jedné malé ztracené existence

 Dnes a včera proběhla u nás na gymnáziu mimořádná akce. Naše třída byla na jazyky celá spojená, protože chyběla naše třídní - angličtinářka. Místo práce jsme sledovali zfilmované dílo Franze Kafky, Proces.

Z toho, co říkali všichni lidé z mého okolí, jsem vyrozuměla, že nikdo nepochopil děj ani smysl filmu a ani celého díla. Když jsem to sdělila své matce, řekla mi, že dílo také nepochopila. Já ale musím zkonstantovat, že smysl, který byl vsunutý - možná nezáměrně - filmovému zpracování, jsem pochopila. Protože se to velmi drží knihy usuzuji, že je to smysl celého díla.

Donuťte mne prosím něco dělat. Chci mít hotový referát z fyziky a místo toho uvažuji, jak vám jednoduše vysvětlit smysl Procesu...

Donutila jsem se. A za týden jedeme se školou do Řezna. Opravdu jsem zvědava, co se stane.

A teď tedy k smyslu Procesu. Uvědomila jsem si to již včera, když jsem viděla prodruhé scénu, kde advokát soudci představuje Josefova strýce a Josefa. Všichni stojí a říkají "How do you do?" jakožot obdobu naší fráze "Těší mne, rád vás poznávám". V té chvíli mi došla ta absurdnost a marnost. Stejná absurdnost a marnost se mi potvrdila, když se Josef K. setkal se soudním kaplanem. Kaplan mu oklikou sdělil, že soud a celý proces je jen proto, že to tak Josef sám chtěl, aniž by si toho byl vědom. Zprvu jsem myslela, že jsem opravdu zoufalec a hledám smysl tam, kde není, ale pak mi došlo, že je to opravdu pravda! Je to tak. A Josef to posléze taky pochopí. Ví, že proces probíhal proto, že si to sám přál. A ví, že chce být zabit. To se taky stane. Ví, že kdyby řekl, že si nepřeje, aby proces existoval, žádný proces by neexistoval. Proces sám o sobě je hluboký existencionální román, jen někteří ho nechápou. 

Sám Josef K. to velice dobře vyjádří, když pochopí. Řekne: "Nechci, aby lidi řekli, že jsem chtěl proces po započetí ukončit a po jeho konci jsem chtěl proces znovu začít od začátku."

Takhle vytržené z kontextu to sice malinko postrádá onen hluboký smysl, ale je to opravdu důležité. 

Je mi íto, že tak málo lidí nechápe a není schopná interpretovat Kafkovy romány. Jsou překrsné. A pravdivé. 

Vlastně říká, že život nemá hlubší smysl. Proces započal, protože si to Josef K. sám přál. Nezáleželo na tom, co měli vyšetřovací soudci ve spisech, zda obscéní obrázky anebo recept na svíčkovou. Oni o ten proces nestáli.

Chápete to?