Deník jedné malé ztracené existence

  Nebudeme to zdržovat. Nalejte si hlavu na vodu -- eh, vodu na hlavu, ať se vám nezavaří mozek jako mě dneska a jdeme na to!

1. Občas myslím anglicky. I když angličtinu nemám ráda.
2. Nemám ráda ten rádoby "vtipný" seriál s Atkinsnem. Přijde mi, že dělat si legraci z duševně narušených není fajn. 
3. Smysl mého života je práce s dětmi, konkrétně s holkami prvního stupně ZŠ.  Ne že bych byla nějak úchylná, ale jako skautská vedoucí bych nemohla jinak fungovat.
4. Studuji chemii. Po zralé úvaze jsem ji šla studovat, protože jsem jí nikdy neuměla. A proč se učit něco, co už umím, no ne?
5. Věřím na jednorožce. Než se zeptáte, na vílu zubničku nevěřím.
6. Úspěšně žiji umírněným neskandálním životem filmové hvězdy.
7. Moje číslo nohy je stejné jako číslo nohy mojí mladší sestry.
8. Překvapivě často mi lidi tykají a říkají "Holčičko, ty už máš občanku?" - Ano, dědečku, mám, je mi dvacet.
9. Nemám problém poradit komukoli s čímkoli. Co vím, to povím a co nevím, to si vymyslím.