Kecy.
ANO, ZASE PO VÁS NĚCO CHCI.
Jako by nestačilo, že po vás chci, abyste čas od času uvažovali nad věcmi, co píši. Jako by nestačilo, že po vás chci, abyste ty věci věděli, pokud se tomu sami nebráníte. Jako by nestačilo, že vůbec něco chci!
Tentokrát mě zaujal nadpis jednoho článku zde na estránkách. Stálo tam "Oživte svůj text obrázkem!" takže já se ptám, zda chcete do textu nějaké obrázky. Pokud se v komentářích někdo vyjádří ano, občas sem nějaké dám. Pokud se nevyjádří nikdo nebo pokud se vyjádříte ne, nebudu se obtěžovat, maximálně sem dám vlastní kresby.
Tohle bychom měli z krčku.
Přemýšlela jsem, co bych vám dnes řekla. Chtěla jsem vám zase přiblížit moje názory nebo alespoň jejich části, něco, nad čím byste mohli uvažovat, s čím byste mohli nesouhlasit, nad čím byste prostě museli přemýšlet.
Ale nic mě nenapadá.
Chcete-li přemýšlecí téma, přemýšlejte, jaký je rozdíl mezi zemřít a a skonat. Významově tato slova popisují jednu věc, ale jak se liší? V čem jsou jiná? Nemyslím gramaticky. Přemýšlejte nad tím. Výsledek pište do komentářů...
Jak jsem řekla, nenapadlo mě nic, z čeho byste si mohli něco vzít. Nějakou moji zkušenost nebo cokoli. Nic. Mohla bych vám vyprávět, že lidi nejsou takoví, za jaké je máte, ale to už vám asi někdo řekl. Já stále čekám na nápad, ak přijít s něčím neotřelým, novým, co ještě nevíte.
Moc způsobů mě nenapadá.
Chtěla bych něco vyjasnit. Dříve jsem text více členila a ozvlášťňovala, byl různě barevný a různě tlustý... A asi se četl lépe, ale tak jsem to cítila předtím. teď všechna slova cítím tak nějak... stejně. Ale až zase chytím inspiraci, to příjemnější členění se vrátí, nemějte strach. Jen nejprve potřebuji tu inspiraci.
