Jdi na obsah Jdi na menu

Hoď kamenem, kdos bez viny!

15. 8. 2011

 

 

Ale no tak!

Nedělejte ze sebe svatoušky. Určitě jste to taky někdy zkusili.
 
 
Nezáleží ne tom, co přesně. Prostě něco. Určitě jste někdy zkusili něco, co není morálně správné nebo se o tom vůbec nemluví.
Nevěřím, že teď vrtíte hlavou a blahosklonně se usmíváte, nevěřím, že jste čistí jako lilie!
 
Nikdo není. Tak to prostě je, děcka. Mám vás ráda, proto jsem schopna vám říkat, jak ten svět opravdu vypadá. Nechci vám lhát. A tak si ani vy nelžete! Nezasloužíte si to.

Já takové věci taky dělám. Šmíruju lidi v autobuse skrz okýnko, koukám na lidi jedoucí vedle mne v autě... A oni nemají ani potuchy, že na ně koukám. Vím, je tu určité riziko, že uvidím, co nechci. Ale já to beru na vědomí. Mě prostě fascinují lidské tváře, ta rozmanitost, prapodivnost.

Svět je ošklivej. Ale v každé ošklivosti je kus krásy...A já jí vidím v tvářích lidí, poklidně jedoucích nebo jdoucích kolem...
 
Taky jsem zkusila sex přes internet, s jedním, dvěma a třema lidmi. A co? Není na tom vůbec nic špatného, když máte kvalitního "protivníka". Nezáleží, kdo to je. Jde jen o jedno. O kvalitu. ;)
 
Ach, pardon. Plácám nesmysly. Jen se snažím dělat, co umím. Tedy, psát. Píši pravdu, protože miluji pravdu. Ale ne vždy jí říkám, například můj přítel se nikdy nedoví... 
 
Co dělám, kromě té fascinace okolním světem? miluji zrcadlové plochy, miluji svůj odraz. Třebas nejsem modelka, třebas nejsem krásná. Hlavně, že se mám ráda.
A taky... Pokaždé, když jsem byla malá, strašně jsem se nudila při jízdě automobilem. Vymyslela jsem si takovou hloupou stupiditní sérii her, že jako musím "přeletět" ty bílý pruhy na silnici, když byly přerušované, tak jsem musela "kličkovat s autem" mezi nima. Jako že jsem seděla a posouvala nohama.
 
Pak jsem měla ještě jednu podobnou hru. Koukala jsem z okýnka a kde byly nerovnosti vozovky nebo se její textura měnila, tak jsem musela stáhnout hýždě, abych silou vůle zvedla auto a přeletěla jsem s ním ony nerovnosti. Vydrželo mi to dodneška, když se někdy nudím, přistihnu se, že si jí při cestě hraju.
 
 
Co byste si měli odnést z dnešních pár řádečků?
Poučení: Každý jsme nějaký. Máme svoje zvyky, svoje věci fascinující a své intersty a zájmy. Protože jsme každý jiný, připadáme si navzájem oškliví. Ale to není pravda! Nikdo není hezčí nebo ošklivější, dokud ho neznáš. Až se podíváš hluboko do jeho duše, uvidíš, co je zač, pak teprve můžeš posuzovat, zda je krásnější než ty. Každý máme něco zkaženého v sobě. Já taky, ty taky. Nezlob se na ostatní, že i oni. Potřebujeme to, abychom přežili pod nátlakem dnešní společnosti. Buď hodný na ošklivé lidi, oni za to nemohou. Snaží se žít, jak nejlépe umí... Ale žít nás nikdo nikdy nenaučí!
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář