Deník jedné malé ztracené existence

 Dneska jsem to cítíla. Teď už to vím. Vím, co to je být šťastná. Ale bohužel, stačilo otevřít dveře domů a přišla jsem o ten pocit. Ne, že by to dnes bylo doma špatné. Je tu klid, což je neobvyklé, ale je to fajn. Ale když jsem byla venku, cítila jsem to. 

Šla jsem z tréninku Taekwon-do obvyklou cestou domů. Skoro žádné osvětlení, déšť, prázdné ulice. Úžasné. Přemýšlela jsem nad Punishmenem a víš tím okolo. Jak se ze mě stala ArmyBarbie. A jak jsem teď hlavně na černou a tak. A pak jsem najednou stála před dveřma do baráku. A přišlo mi to líto.
Minulý pátek jsem nešla hned domů. Zatočila jsem o ulici dřív a obešla jeden velký blok. Prošla jsem ulici, kde obvykle nechodím. Bylo to úžasné. V té tmě byla ještě lepší. 

Dnes jsem vyšplhala do "parčíku", kde se obvykle schází omladina. V té tmě a dešti tam nebyl nikdo. Stála jsem a koukala na silnici. Bylo to úžasné. Takové.. volné. Kdyby nebyla taková zima, sundala bych si boty a domů došla naboso. Ale nejsem sebevrah a tak jsem se spokojila jen s pár otočkami v dešti. Musel to být prazvláštní pohled, zmoklá holka v černém kabátě s velkou sportovní taškou přes rameno, jak se otáčí a usmívá se jak debil. Tak co. Já se za to nestydím. Stejně se málokdo kouká z okna ven. 

já tedy se snažím koukat z okna aspoň chvilku poránu. Ale ne vždy mi to vyjde. A miluju, když jdu ztemnělou ulicí a v oknech se svítí. Pak do těch oken koukám. Nejsem šmírák. 

Přesně tohle jsem dělala minulý pátek, koukala jsem do svítících oken, jak se od sebe byty liší a přitom jsou prapodivně stejné. Nekoukám do oken jen tak, abych byla voyer. Já v těch oknech hledám lidi. Zajímá mě jejich příběh, život. Ty kousky, které dokážu pochytat. Nevím proč, ale nesmírně mě fascinují. Je to takové... tajemné. 

Člověk je jediný tvor, u kterého jsem schopna si říct, že mě zrovna soudí. 

Jo. Dneska nemám zase žádné hluboké poučení. Děti, nešmírujte, co mají sousedi za televizi, kriminalita je špatná věc. Ale dýchejte. Užívejte si, že můžete tancovat na noční ulici v dešti nebo že můžete snít o tom, jak sousedovi rozbíjíte okéko u auta. Užívejte si to. 
Potom přijde smrt.